|
|
Krajinomalba Caspara Davida Friedricha a Gerharda Richtera
PROCHÁZKOVÁ, Adéla
Cílem práce je komparace krajinomalby Caspara Davida Friedricha a Gerharda Richtera. Na oba malíře je nahlíženo jednotlivě, případně skrze otázku inspirace. Stěžejními body je šest krajinomaleb, které jsou interpretovány nejprve zvlášť, a později souborně. Metodologickým rámcem byla zvolena recepční estetika. Důraz je kladen na prázdná/otevřená místa v obrazech jakožto vstupu pro diváka. Stranou nezůstanou umělecké vklady obou autorů zahrnující jejich práce s přírodou, krajinou a touhou po poznání či kráse. Důležitý je v práci pojem romantický(á), jenž je nutno konfrontovat v rámci tradičního a moderního pojetí. K tradičnímu pojetí se váže estetická kategorie vznešena, která se v moderním pojetí Gerharda Richtera transformovala do vizuální zkušenosti. Obě kritéria malby korespondují s otázkou po diváckém očekávání/odhalení/rozpoznání viděného. Richter s tématem rozpoznávání pracuje pomocí fotomalby, která nálěží filozofickému výkladu. Komparovány nebudou jen krajinomalby, ale také umělecké přístupy autorů k významu obrazu. Na Friedrichovy prvky v krajinomalbě musíme nahlížet jako na hieroglyfy, zatímco Richter nechává význam obrazu doplnit samotné diváky. Závěrem práce je porovnání krajinomaleb na základě divácké recepce 19. a 20. století. Interpretaci znesnadňuje přítomnost emocí v procesu dívání se, což tato práce také krátce zohledňuje. Vizualizace krajiny v pojetí C. D. Friedricha, která se může projevit v díle G. Richtera, se podobně manifestuje i skrze jinou současnou tvorbu - dokumentární film, fotografie, videohry, jejichž konkrétní příklady stručně popisuje poslední podkapitola. Celá práce mapuje prvotní autorčin impulz v zájmu o Richterovu krajinomalbu v souvislosti s předešlými nabytými vizuálními a teoretickými zkušenostmi krajinomalby C. D. Friedricha.
|
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Miroslav (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Miroslav (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
|
Motivace mládeže k výtvarnému umění prostřednictvím výtvarných technik v pedagogice volného času
TREJBALOVÁ, Martina
TREJBALOVÁ,M. Motivace mládeže k výtvarnému umění prostřednictvím výtvarných technik v pedagogice volného času. České Budějovice 2008. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra pedagogiky. Vedoucí práce Irena Kovářová. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat způsoby motivace mladých lidí k pozitivnímu vztahu k výtvarnému umění. V prvních kapitolách teoretické části jsem se zabývala vysvětlením základních pojmů, které se týkaly tématu práce, a to pojmů umění, výtvarné umění, estetika a vztahu člověka k výše uvedeným hodnotám. V dalších kapitolách se věnuji problematice mládeže, problematice a významu volného času. Teoretickou část zakončuji tématem motivace. Motivace v jejím pojmovém vymezení a motivace mládeže k výtvarným činnostem prostřednictvím současných výtvarných projektů. Praktická část se věnuje výtvarnému projektu ,,Barevné vnímání hudby``. Cílem projektu je výtvarně vyjádřit subjektivní zážitky, vyvolané sluchovým vnímáním hudby. Projekt je zaměřen na věkovou skupinu mládež. Motivovat mládež nejen k výtvarné, ale k jakékoliv činnost je čím dál těžší. Proto jsem chtěla prostřednictvím projektu objevit jeden ze způsobů, jak věkovou skupinu mládež k výtvarné činnosti motivovat. Závěr bakalářské práce shrnuje poznatky a postřehy z průběhu výtvarného projektu.
|
host ::
RSS.